 |
| Pražáková, Malá Pardubická |
 |
Pražáková, Klimeš 2x,Pražáková, Klimeš
|
 |
| Pražáková, Klimeš 3x |
 |
Nahoře Klimeš, dole Pražáková
|
 |
| S.Klimeš |
 |
| Pražáková, Klimeš 2x |
 |
| Klimeš |
 |
| Klimeš |
 |
| Pražáková 3x |
 |
| Klimeš |
 |
| Pražáková |
 |
| Pražáková, Klimeš |
 |
Pražáková, Klimeš 3x
…To není kůň, ale
kamarád. Neprodám Vám ho, ani kdybyste mi dávali hory zlata… —LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ —
Koně nás fascinují svou krásou, rychlostí i silou, kterou jsou ochotni člověku propůjčit. Díky své ušlechtilosti, eleganci, ale také nezkrotnosti a divokosti neodmyslitelně patří do repertoáru témat literátů i výtvarných umělců — jak malířů, tak sochařů. Svatopluk Klimeš (1944) a Libuše Pražáková (1984) svým projektem nazvaným Příběh koně navazují
na historicky ověřené nosné téma, ale přinášejí nový úhel pohledu. Každý téma „koně“ rozvíjí po svém, aby ve společné instalaci vedli podnětný malířský dialog. Klimeš ve svých pracech více inklinuje k intelektuálně filozofickému pojetí tématu. Studuje proměňující se vztah a soužití člověka a koně. Všímá si a pozastavuje se u dramatických osudů zvířat. Jeho zájem a pozitivní obsese tématem ho vede do nejzazších koutů historie tohoto podivuhodného a nerovného vztahu člověka a zvířete — koně umírají při rytířských soubojích, jsou vystavováni válečným útrapám, hynou po stovkách zamrzlí v ledu Ladožského jezera (C.Malaparte — Kaput). Pražáková přistupuje k tématu spíše intuitivně. Jak je pro její tvorbu typické, obrazy zrcadlí její vlastní svět, aktuální životní situaci, odrážejí vnitřní emocionální rozpoložení. Kůň jí slouží jako zástupný symbol pro interpretaci tématu dětství, svobody, volnosti. Ubírá se především dvěma směry — obrazy/zátiší evokují výřez ze vzpomínkového alba a velkoformátové obrazy rozlehlých krajin bez horizontu vnitřní svobodu a volnost.
LIBUŠE PRAŽÁKOVÁ
Do malířského dialogu přispěla Libuše Pražáková souborem maleb, které se od sebe vzájemně liší. Její pojetí tématu se odvíjí ve dvou liniích — interpretace rodinných vztahových hodnot — především světa dětí a vztahu matka/dítě a nekonkretizovaných krajin. Plátna, zachycující dřevěné koně jsou jakýmisi zátišími, která upomínají na dětství, čas, který je ukotven v každém z nás, který se zastavil a je uchováván pro pozdější introspekci. Vnitřní obraz minulosti očištěný proudem života běhu, zbavený podružností, nedůležitých detailů, rušivých podnětů. Statika nehlubokého prostoru je mírně narušována drobnými labilními prvky nebo atektonickým pojetím nábytku. Těmito drobnými nesrovnalostmi vnáší autorka do pláten prvek živosti, hravosti, nahodilosti, nebo také znejistění. Barevná škála je omezená, barvy jsou lazurní, někde prosvítá režná struktura plátna, jakoby vzpomínka byla na okrajích rozostřená, nejasná, mizející. V obrazech dlouhých horizontálních krajinných výseků se setkáváme s abstrahovaným pohledem do přesněji nedefinovaného prostoru. Rastr, kterým je prostor pláten tvořen, vytváří iluzi pohybu zachycenou okem během jízdy na koni. V přímém rozporu s touto kvalitou jsou do pohybující se krajiny umístěny statické postavy koní. Tímto znepokojivým detailem autorka aktivizuje oko diváka, otevírá prostor pro jeho představivost a vlastní interpretaci viděného. Obrazy vybízejí diváka k obousměrnému vnímání — velkorysost a monumentálnost krajiny s dlouhým horizontem a „pohybujícími se“ krajinnými prvky nutí pozorovatele odstupovat, aby získal celkový dojem, naopak detailní, kresebně pojatá malba jezdců/indiánů přitahuje oko diváka blíž až k samotnému plátnu. Pro oba malířské postupy je charakteristické dávkování určité míry racionality, postavené na volbě poměrně úsporných formálních prostředků. Tím se také autorka vyhýbá sentimentalitě, ke které by jinak mohla její malba tíhnout.
SVATOPLUK KLIMEŠ
Svatopluk Klimeš vnáší do umělecké interakce svůj charakteristický výtvarný jazyk — oheň ve všech jeho formách. Práce představované na výstavě jsou legitimní součástí autorovy umělecké cesty, navazují, rozvíjejí práce starší, zároveň jsou zcela autonomní výpovědí na zvolené téma. Příběhem koně se Klimeš zaobírá velmi soustředěně, systematicky a nahlíží ho z několika úhlů pohledu. Svou práci vnímá jako výpověď o osudech koně — zvířete ve službách člověka. Vrací se ve svých úvahách až do doby první světové války a nelehké až dramatické úlohy koně v poziční válce. Toto časové a prostorové vymezení je v dějinách soužití člověka a zvířete obzvlášť osudné a traumatizující. Interpretaci tohoto tématu svědčí Klimešův přístup, kdy rozžhavenými raznicemi agresivně vstupuje do grafických listů provedených jemnou technikou litografie. V plastice z průhledného autorského papíru ilustruje dramatický osud koní zamrzlých v Ladožském jezeře, který je popsán v literárním díle C. Malaparteho.
Až hapticky kontrastně působí propalování hedvábného papíru, které Klimeš používá v trojici obrazů s červenou hlavou koně. Série má dramatický apelativní ráz. Přestože nebo právě proto, že autor přesně nepopisuje prostředí, ve kterém se kůň nachází, nechává velký prostor pro divákovu interpretaci. Hlava se objevuje spíše jako přízrak v určité situaci. Tuto fantomatičnost podporuje i způsob vytváření koňské hlavy, který je ponechán v maximální možné míře ohni. Rozmanitost a různorodost výrazového repertoráru Svatopluka Klimeše dokládá série zelených obrazů s až idylickým pohledem do širé pastviny s pasoucími se koňmi. Obrazy evokují svobodu, volnost, nespoutanost a především krásu a ušlechtilost koní, nedefinovaností prostoru a času získává toto konstatování obecnou platnost. Tím autor rozšiřuje pohled na soužití koně a člověka až do současnosti, kdy se kůň dostává do pozice milovaného a opečovávaného tvora. Díla Svatopluka Klimeše udivují svou jemností a výtvarnou kvalitou a zároveň v sobě skrývají silnou iniciaci diváka.
„Zdálo se, jako by ty
hlavy byly rázem uťaty nožem gilotiny, jen aby vyčnívaly z té ledové kůry. Všecky ty hlavy byly obráceny k pobřeží. Ve vytřeštěných očích se dosud leskla hrůza jako bílý plamen. Blízko břehu vyčnívala z toho ledového vězení změť divoce vzepjatých koní.“ — CURZIO MALAPARTE — KAPUT — 1944 —
Podnětný malířský dialog bude mít pokračování v kině Hvězda v Uherském Hradišti v dubnu 2019.
|
Žádné komentáře:
Okomentovat